Den čtvrtý: pondělí

„Dobrý den, poprosila bych Vás o informaci, kdy přesně Vám končí karanténa a kdy byste mohla přijít?“ Klikla mi SMS z dreamjobkanclu a mě se tím definitivně potvrzuje, že o tu blbou práci nepřijdu. Jupí! Dokonce mě to nabudí k uvaření plnohodnotného oběda (tedy rýži a kuře i s omáčkou), stihnu si pohrát s Rozálkou, úspěšně vyžehlím pár kousků oblečení, ačkoli na žehlení je doma můj muž (já to neumím, většinou všechno spálím, nebo spálím sebe, nebo prádlo vypadá hůř než před žehlením, ale teď to tak nějak klaplo) a odpoledne zkusím odpovědět na lákavý pracovní inzerát. Míň kouřím, míň piju, přijde mi, že se víc raduju. Cíleně. Pozor – pořád to není o tom, že bych si karanténu užívala, to ani náhodou. Ale mám pocit, že to tak nějak jde. 

Jen nechápu mého muže. Nechápu, proč kýchá a smrká před monitorem na cizí děti, když by to výjimečně mohl někdo odsuplovat za něj a on se mohl kurýrovat. Nechápu, proč tak strašně záleží na tom, aby neporušil osmiletou šňůru své nulové nemocnosti. Místo toho vstává brzy, aby si mohl odučit to své, vyžaduje klid, aby si mohl odučit to své, nekurýruje se, ale učí před otevřeným oknem (při mínus pěti), aby ložnici, v níž s Rozálkou spíme, moc neinfikoval. Večer pak ťuká do kompu skoro do jedenácti a čeká, kdy ho ten kovid přejde. 

Jako milující manželce (já vím, že to tak nevypadá, ale je to tak – jsem milující) se mi jeho přístup k vlastnímu zotavení nelíbí. Jako ženské v poslední době s nervama na drátkách se mi nelíbí, že riskuje prodloužení líbezné karantény a místo učení cizích dětí nemá potřebu mi alespoň na chvíli ulevit, pohrát si s Rózou, přečíst si knížku a u toho si odpočinout, zvýšit šance na rychlé zotavení a věnovat mi jako bonus čas taky pro samu sebe. Mohla bych si třeba intenzivněji hledat nějakou lepší práci. Moji nelibost si ale nechávám pro sebe. Ono by nějaké lamentování stejně k ničemu nebylo. Nepochopil by, proč má jít na ošetřovačku. Jenom bychom se pohádali a hádkovým dusnem s nemožností odejít na čerstvý vzduch bychom se mučili v panelákové kóji. Blbost. Příliš vysoká cena.

Napsat komentář