Protože už je léto, musí se Luboš ostříhat. Vždycky ho stříhá máma a na ježka. Stříhá tak i druhého bráchu. Ale tentokrát ten starší na ježka nechce. Nůžky do ruky jsem proto dostala já. Přesvědčila jsem Lubana, že to mám ve voku a vím přesně, jak to šmiknout. Snažila jsem se, – žádný hrnec. Ale párkrát mi to ujelo. Co byste taky napoprvé chtěli. Já si myslím, že je výsledek s ohledem na zkušenosti, skvělý. A Lubošovi těch pár zoubků nemůže uškodit. Mu by pomohla možná tak plastika a odvažuju se tvrdit, že sem tam kratší či delší vlas jej dělá alespoň trošku zajímavým, když už nemůže být normální. On je však z mého sestřihu rozpačitý a máma prohlásila, že kdyby šel na ježka, měl by to lepší.

Nespokojenost s mým sestřihem staršího bratra vedla k tomu, že se zavřel do koupelny. A byl tam snad půl hodiny. Nemohli jsme ho odtamtud dostat. Je nás pět a je dobrý si čas od času pročísnout vlasy, umýt ruce, kouknout na sebe do zrcadla a tak. Proto jeho dlouhotrvající pobyt v koupelně dost omezoval ostatní. Máma na to šla dobře. Každých pět minut mu v koupelně zhasla, zabouchala na dveře a křikla na něj, ať už vypadne. Tak po nějaké době opravdu vypadl. Vyholenej. Jako úplně, úplně vyholenej a s pořezanou hlavou. Asi máma měla zhasínat s nějakým upozorněním. Třeba měla alespoň zahulákat „Pozor, teď ti zhasnu!“. Jak to vypadá, při každém jejím zmáčknutí vypínače a zabouchání na dveře se Luban lekl a řízl se do hlavy. 

Po mém stříhání vypadal jako o trošičku větší debil než normálně, ale teď vypadá jako velký debil, který si hraje na skinheada a neumí si přitom ani oholit hlavu. 

Foto: Canva/C Technical, Pexels