Já to říkala, dovolená je manželský životabudič. Týden na bílých píscích tuniského resortu sice nepropojil naše těla (vynechám-li vodní bitky), ale posunul nás do levelu „už mě tak nesere“. Oboustranně. Vidět plácat mého infantilního muže v písku želvu nebo sněhuláky přineslo rozjímání a upokojení mé poslední dobou agresivní nátury hned ve dvou směrech. Na vlně první jsem si při pozorování mého muže při stavbě písečných tvorů řekla, že je vlastně pěkný, jak je hravej a kreativní. Druhá vlna přinesla zjištění, že se mi pořád líbí. Zvlášť s lopatičkou a kyblíčkem. A to bez legrace. Uvědomila jsem si, že je mu ve své podstatě šumák, jestli ho někdo pozoruje, nedej Bože, aby se zamýšlel nad tím, co si druzí myslí. V tom jsme stejný. A to nám i dovolená znovu připomněla. Spolu s fůrou odpočinku přinesla i znovunalezení věcí, který jsou nám společný, a to je po tom ročním závodě, ve kterým jsem se soustředila na rozdílnosti, víc než dobře. 

Samozřejmě to ode mě vyžadovalo hluboké soustředění, přemýšlení, rozjímání a uvědomování si, co se mi k odhalení nabízí. Ale nutno říct, že i muž se snažil a když měl volnou chvíli (tedy když nestál frontu na jídlo, pití, nestavěl sněhuláky nebo nebyl v obležení Rozálky), snažil se mi přiblížit, mazal mi záda, nakláněl se svým kukuč k polibku a nenásilně si dral cestu k mému nitru. Historie ukazuje, že to on umí. 

Štěstí nám přálo a jak se ukázalo, krátká dovolená nám zanechala důvody, proč v manželském teambuildingu pokračovat i po přistání letadla. Wonder Woman už není Wonder Woman a přilítla si s Covidem. Mařena si odvezl brutální průjem. Tajemství, jak tuniská strava dokáže cestou střevem zkapalnět a vytékat z člověka několik dní, odhalíme možná jindy. Pro teď zůstaneme u mé covid pozitivity. Jak víte, ve zdraví jsem prožila tolik karantén s pozitivním manželem, maminkou i dětmi, že se zdálo, že se mě Covid bojí. Tuniská varianta však ukazuje, že zdejší virus je fikaný a evidentně leze jenom na tlustý. Díky fištrónu nákazy jsem během týdne zvládla zhubnout 4 kila bez fyzické aktivity a v mém muži mé horečky a kašel vyvolával od pondělí touhu pečovat. Vařil mi čaj, nosil teploměr, servíroval oběd, prudil, ať nevycházím z pokoje a meju po sobě vše, čeho se dotknu a v neposlední řadě se postaral i o chod celé domácnosti, zařídil mi u mého lékaře žádanku na PCR testy a odhalil netušené organizační dovednosti. Takto brilantně se blýskal až do čtvrtka, kdy sám lehl. 

Ležel dlouho, tiše. Má vlastní rekonvalescence nenastala. Přebrala jsem jeho roli a jako bonus přidala pracovní povinnosti. Během následujícího týdne jsem zhubla další dvě kila, protože s dětmi, nemocným mužem, prací a domácností jsem neměla čas ani pořádně jíst. Uuu – 6 kilo – to už zní jako pecka co? Ale psychický blahobyt začal ztrácet na síle a sotva byl muž dva dny bez teplot, bylo nutné dovolenkovou idylu utnout. Pro jeho touhu tu si ducnout, tu nastavit na balkóně tvář sluníčku, tu počkat, co se dnes objeví na talíři apod. jsem měla pochopení, ale cítila jsem potřebu heknout si nad nespravedlností světa a odhalit, že jsem taky ty vole unavená jako prase. A tady se dostáváme k vrcholu dnešního příspěvku – můj muž se vzchopil, a nejen že převzal domácí péči o Rozálku, abych mohla v klidu pracovat, ale pustil se také do domácích restů. Náš konferenční stůl tak získal nový nátěr. Knihy v knihovně jsou vytříděné a nesedá na ně prach. Byla objednaná nová tyč k malému stanu, abychom mohli vyrazit do přírody. Uklidil si letitý bordel v poličkách ve stole. A to už moje čelist klesla tak hluboko, že dovolila mému ženství vyjít na povrch a projevit trochu něžné laskavosti. Obědy jsem začala vařit zase s radostí a s péčí a opravdovým zájmem se například vyptávala, jak se můj muž cítí. To je, co? (Ano, nám ženám v podstatě stačí skutečně málo). 

Tohle všechno dokáže tuniskej covid. Nebo dovolená u moře? Nebo to jsou jen prázdniny pana učitele, který má konečně prostor věnovat se i nepracovním věcem? Anebo je to možná všechno dohromady spojený se slabou chutí neposílat náš vztah úplně k šípku, ale vzájemně si pomáhat. Možná je to dobrý start pro refresh našich manželských rolí. Uvidíme. Musíme ty prázdniny pumpnout na maximum a dokud můj muž nepracuje, znovuobjevit hodnoty, které pro sebe představujeme. Třeba. Dokud mě teda zase něčím nenasere. 

Jo a dvě kila ze šesti už mám zpět. Během dvou dnů. Takže až mě potkáte, běda vám ptát se, jak mi jde hubnutí.  

Foto: koronamadr